Filmová místa - Král Šumavy

S laskavým svolením autora přinášíme úryvek z knihy Mgr. Zdeňka Šmídy o životě pohraničních jednotek u šumavských hranic – informace zde.

O kultovním filmu Král Šumavy (1959, režie Karel Kachyňa) bylo napsáno nespočet řádků. Dodnes fandové, historici, bývalí pohraničníci, ale i herci a kritici rozebírají pasáže a souvislosti spjaté s tehdejší dobou.

Podstatnou část filmového děje tvořila šumavská obec Kvilda. Dlužno dodat, že i když se film natáčel v roce 1959, zachycuje děj o 10 let zpět. V poválečných letech střežili hranice příslušníci pohraničních útvarů Sboru národní bezpečnosti. I přesto se ve filmu Král Šumavy setkávají dvě generace ochránců československého pohraničí.

Před příslušníky pohraničních útvarů SNB, které záhy nahradila Pohraniční stráž, to byla jednotka Finanční stráže, která dohlížela na státní hranice a prováděla celní službu. A co jednotlivé filmové objekty ve Kvildě? To je předmětem knihy.

Filmové záběry nekonečných hraničních močálů se natáčely ve Vojenském újezdu Dobrá Voda na Šumavě. Jelikož se na budoucím území újezdu nacházelo množství osad, musely být nuceně vysídleny a zbourány. Filmový hamr byl ve skutečnosti starým mlýnem (i když si ho filmový štáb pro svoje účely upravil) - nacházel se v osadě Šerlův Dvůr na levém břehu Křemelné před soutokem této řeky s Prášilským potokem.

Filmové bažiny pro potřeby filmu vznikly uměle. Vojáci Vojenského újezdu v Dobré Vodě pro potřeby natáčení filmu Krále Šumavy nejprve uměle přehradili Prášilský potok. Následně do prostoru před umělou hrází vojáci vystříleli miny. Do vzniklých kráterů po minách byl posléze potok vypuštěn. Takto vznikly filmové bažiny. Ve filmu jsou patrna oka po vybuchlých minách.

Dnešní silnička u přemostění Křemelné (u jejího soutoku s Prášilským potokem) posloužila i ve filmu - představovala cestu k hamru obklopeného močály.

V knize naleznete i originální fotky přímo z natáčení (archiv Filmového studia Barrandov).

Informace o knize:

Mgr. Zdeněk Šmída: Z historie 10. Brigády pohraniční stráže Volary

Jak se stavěly pohraniční roty v zimních měsících let 1950/1951? Jak vypadala lokalita Pramenů Vltavy? Jak se střežilo Lipno? Co se dělo pod Smrčinou? Jak se kulturně bavilo obyvatelstvo Volar s pohraničníky? Kde se natáčel film Král Šumavy? Na tyto a mnohé další otázky dá odpověď nová kniha o historii 10. brigády Pohraniční stráže Volary. Existence 10. brigády Pohraniční stráže Volary spadá do 50. a 60. let minulého století. Pod útvar patřily prapory se sídlem ve Kvildě, Strážném, Stožci a Horní Plané. V proměnách času se u útvaru Volary v letech 1951-1962 dislokovalo celkem 22 pohraničních rot od Švelí pod Mokrůvkou až po Kyselov za Lipnem.

Info a obsah knihy, případně její objednání - http://www.zdeneksmida.cz/projekty/kniha-o-volarske-brigade-pohranicni-straze/cs_CZ-302197.html